Napsal: Michal Martoch Datum: 18.11.2008
V roce 2006 byl vydán nový zákoník práce č.262/2006 Sb., který upřesňuje a definuje alternativní pracovní úvazky, mezi jež patří i práce z domova. Tento rozsáhlejší článek přináší pro zaměstnavatele shrnutí zákoníku práce právě v oblasti práce z domova.
Práce z domova podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb.
Zákoník práce č.262/2006 Sb. upravuje nové možnosti práce na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele. Nový zákoník práce upřesňuje také základní pojmy z oblasti práce z domova
Práce z domova - homeworking – zaměstnanec pracuje na jiném trvalém místě mimo pracoviště zaměstnavatele. Existuje několik způsobů práce z domova.
Práce na dálku - práce online - teleworking – výměna pokynů i výsledků práce probíhá prostřednictvím telekomunikačního kontaktu, i když zaměstnanec v téže době nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale v terénu. Tuto práci vykonávají zejména zaměstnanci, kteří zastupují firmu, popřípadě pracují u jednotlivých zákazníků mimo objekty zaměstnavatele. V tomto případě se nemusí jednat o klasickou práci z domova.
Pracovní smlouva a práce z domova
Pracovní smlouva pro práci z domova nebo kombinaci práce z domova a práce na pracovišti zaměstnavatele by měla obsahovat tyto body:
- Určení místa nebo míst výkonu práce
- Možnost kombinace výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele a na jiném místě
- Dodržování délky stanovené týdenní pracovní doby
- Stanovení pracovních podmínek na místě, kde bude práce vykonávána
- Definování vybavení pracovního zařízením (ve vlastnictví zaměstnance nebo zaměstnavatele) a případnou náhradu za používání vlastního pracovního zařízení
- Náhrada nákladů zaměstnance za vytápění, osvětlení, telekomunikační poplatky, poplatky na energie využívané k pohonu pracovního zařízení, atd.
- Podmínky BOZP a možnost kontroly dodržování zásad BOZP ze strany zaměstnavatele
Místo výkonu práce
V rámci zákoníku práce je tato práce na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele definována jako „závislá práce“ v § 2 odst. 4.
"Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost."
Místem mimo pracoviště zaměstnavatele může být jakékoliv jedno nebo více míst, které zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne a toto je nutné písemně začlenit do pracovní smlouvy. Místem výkonu práce může být jak bydliště zaměstnance, tak také jakékoliv jiné prostory (lze v průběhu trvání pracovního poměru dohodou měnit).
Ze strany zaměstnavatele je tato právní úprava vhodně využitelná v případě rekonstrukce či závad na pracovišti. Zaměstnanec tedy může po vzájemné dohodě vykonávat práci z domova. Podobně je možné tuto právní úpravu využít i v případě intelektuálních zaměstnanců, kteří po ukončení pracovní doby na pracovišti pokračují ve výkonu práce z domova.
Právní norma připouští možnost kombinace výkonu práce na pracovišti a současně i jiném místě. V této souvislosti je možné využívat možnosti tzv. Sdíleného pracovního místa, kdy pracuje více zaměstnanců na jednom pracovišti zaměstnavatele a míjejí se v průběhu pracovního týdne.
Délka pracovní doby
Pracovní doba je stanovena na 40 hodin týdně. V případě práce z domova je možné sjednat, že si bude zaměstnanec pracovní dobu rozvrhovat dle svého rozhodnutí. Může to být např. na základě vlastní výkonnosti a biorytmů. Práce z domova může být taktéž vykonávána na zkrácený pracovní úvazek.
Stanovení pracovních podmínek
Stanovení pracovních podmínek je obsaženo v § 224 zákoníku práce. Povinností zaměstnavatele je vytvářet podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Pro tyto účely zaměstnavatel zajišťuje:
- zřízení a zlepšení zařízení pro zaměstnance
- vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců
Vždy záleží na konkrétní dohodě se zaměstnancem, v jakém rozsahu budou podmínky naplněny. Je možné sjednat také finanční spoluúčast např. v případě zakoupení pracovního vybavení nebo nábytku.
Náhrada nákladů zaměstnance v souvislosti s výkonem zaměstnání
Při práci z domova je typické používat pro práci vlastní vybavení. Při intelektuální činnosti to bude nejčastěji software a hardware, při jiné činnosti pak nejrůznější nástroje a nářadí. Podobně vznikají zaměstnanci i další náklady (energie, telekomunikační poplatky, atd.). Ve všech případech platí zásada, že náklady hradí zaměstnavatel. V pracovní smlouvě je možné dohodnout spoluúčast zaměstnance podle skutečné situace.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nový zákoník práce č.262/2006 Sb, nepřipouští žádnou výjimku z povinností zaměstnavatele k zaměstnanci. Vzhledem k povaze práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele není objektivně možné, aby zaměstnavatel všechny uložené povinnosti beze zbytku plnil.
Je nezbytná spolupráce zaměstnance a zaměstnavatele s případným zakotvení této povinnosti v pracovní smlouvě. Ke splnění této povinnosti by měl zaměstnavatel poznat místo, kde zaměstnanec práci vykonává, tedy jeho byt, případně jiný prostor. K tomu musí zaměstnavatel získat od zaměstnance souhlas ke vstupu do těchto míst a k provedení potřebných úkonů nutných ke splnění povinnosti. Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.
Při pracovním úrazu není důležité, kde se pracovník nacházel, ale zda v okamžiku úrazu vykonával pracovní povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Pracovním úrazem bude ale také úraz, který se zaměstnanci stal při přípravě na vykonávání práce.
Omezení pro zaměstnance
V §317 zákoníku práce existuje také negativní vymezení působnosti zákoníku práce na zaměstnance pracující mimo pracoviště zaměstnavatele. Zákoník práce obsahuje tyto body:
- Na zaměstnance se nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Pracovník si pracovní dobu rozvrhuje sám. Délka pracovní doby je max. 40 hodin týdně.
- Při důležitých osobních překážkách v práci nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak nebo jde-li o mzdu nebo plat podle § 192
- Zaměstnanci nepřísluší mzda či plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
- Zaměstnanec odpovídá za způsobenou škodu zaměstnavateli stejně, jako zaměstnanec v klasickém pracovním poměru. I kdyby mu s prací pomáhali například rodinní příslušníci, zodpovídá za způsobenou škodu zaměstnanec.
Hlavní zdroj pro článek